Kladeňáci: rozhovor s Michalem Padevětem

Michal Padevět

Tanečník a učitel. V loňském roce uspěl v taneční soutěži StarDance. Společně s herečkou Janou Plodkovou se dostali do finále celé soutěže. Taneční kroky může naučit i vás, protože pořádá mnoho tanečních kurzů. Znát ho můžete také jako učitele z 7. ZŠ Kladno.

Bylo pro vás StarDance vrchol?

Pro mě to vrchol je, protože jsem nikdy nebyl mistr republiky, ale vždycky jsem snil, že budu ve StarDance. Já jsem se tam hlásil třikrát a počtvrté mě vzali. Plno lidí by to možná vzdalo po prvním konkurzu, naopak já si myslím, že kdo vydrží, vyhraje. U závodního tancování jsem nevydřel kvůli výsledkům a fungování sportu, ale tohle byl můj cíl.

Je pro tanečníky StarDance vrchol?

Liší se to, je soutěžní tancování a tady to show, v podstatě reality show, protože to jsou živé přenosy. StarDance je zábava pro lidi, je to o hlasech, o oblíbenosti, takže tady v tom je rozpor. Nemusí vůbec vyhrát člověk, teď tedy myslím profesionální tanečníky, samozřejmě v uvozovkách, protože nikde není napsáno, že to jsou profesionálové. Nedá se říci, že musí vyhrát ten, kdo vyhrál mistrovství republiky. Já jsem nikdy žádné mistrovství republiky nevyhrál a byl jsem ve finále ve StarDance. Plno tanečníků z branže haní StarDance, i když si myslím, že by se tam plno lidí chtělo dostat. Na druhou stranu by jim to bránilo v tom, docílit něčeho v tancování jako sportu, protože na to musíte taky makat každý den.Ve StarDance jsou většinou lidi, kteří už závodně netančí, jen učí tancování a věnují se jiným věcem. Samozřejmě tam mohou být i tanečníci, kteří ještě závodně tančí, jako byl Vašek Masaryk.

Měnil se váš oblíbený tanec v průběhu doby?

Měnilo se to, já jsem byl převážně zaměřený na latinsko-americké tance, ale vzhledem k tomu že ve StarDance jsou všechny tance, tak mi začal líbit i standard. Tango třeba, standard je noblesní, elegantní, je to tam uhlazený, jiný, takový anglický styl. Z latinsko-amerických tanců se mi vždycky líbilo a a asi líbit bude paso doble.

Je pro vás výhoda při výuce tance, že jste zároveň i učitel na základní škole?

Pro mě to výhoda je, myslím si, že učitel musí být do určité míry psycholog a musí mít vodítka, jak docílit cílů. Musí mít vodítka, návyky, cíle a metody. Tady si myslím, že mi hodně učitelování pomohlo.

Pojďme se posunout k učitelování, jak si myslíte, že vypadá dobrý učitel?

Empatický, trpělivý (smích). Já to vezmu podle sebe, svědomitý já moc nejsem. Nemám rád papírování, nejsem na byrokracii. Mě baví samotná práce s dětmi, ale věci okolo mě štvou. Myslím si, že v dnešní době je dobré, když učitel vychází i s rodiči. Měl by být autorita, měl by být schopen předat, co se on sám naučil, ty dobrý věci. Jak mít výdrž v životě, jak věci nevzdávat, jak umět prohrávat, takovéhle zásadní věci, které teď podle mě hodně lidem chybí.

Přepíná se dobře mezi rolí učitele na prvním stupni a učitelem tance?

Já to moc nevnímám. Spíš vnímám únavu, když dopoledne učím děti, tak tam mě to hodně energeticky vysaje. V dnešní době učíte i pozdravit, poděkovat a poprosit. Je to únavný, ale já si na tohle potrpím. Přepnu během jízdy a během časových prodlev. Když jsem ve škole, tak ale nepřemýšlím nad tancováním. Když jsem na parketě, tak nepřemýšlím nad učitelováním.

 

Děkujeme za rozhovor! 

Příští rozhovor vyjde 11.9.2017.

Leave a Reply