Kladeňáci: rozhovor s Barborou Marešovou

© Zděňka Šimková

Vysokoškolačka,jejíž svět se točí okolo koní.V drezúře koní patří mezi českou špičku. Zároveň se věnuje Pony školce Perlička a trénuje děti i dospělé.

Jaký máš pocit, když si sedáš na koně?

Pro mě je to pocit,kdy přestanu vnímat vše okolo a soustředím se jen na koně, je to ta nejlepší možná terapie.Abych svou práci odvedla dobře, je nutné se hned od samého začátku koncentrovat, jsem za to moc ráda, protože mimo radosti z jízdy ,mám v této chvíli možnost vypnout hlavu,přestat myslet a stres je rázem pryč.

Jaký je tvůj největší úspěch?

Za svůj momentální největší úspěch považuji nominaci na Mistrovství Evropy v kategorii do 25 let Grand Prix. Je pro mě neuvěřitelná čest,že právě naše dvojce se jako první z republiky zúčastnila této soutěže a získala kvalifikaci. Tato kategorie je vypsaná pouhé 3 roky. Pro mě osobně je to o to vzácnější, že se to stalo s koněm, s kterým dříve závodila maminka.

Máš nějaký vzor?

Mým velkým vzorem je právě máma, která zastává funkci mého trenéra, byla to právě ona, kdo mě k jezdectví přivedl . Naučila mě láce ke koním. Takže není překvapením ,že právě ona je mým největším vzorem jak jezdeckým tak i trenérským. Další pro mě velmi váženou osobou je pan Umlauf,za kterým jezdím do Jižných Čech na soustředění.

Nelákal tě někdy i jiný sport s koňmi?

Ano, 3 roky jsem skákala, ale pak přišly obavy ze strany maminky a tak jsme správně usoudily, že má cesta je právě drezura, bylo to racionální. Mamka je drezúrní trenér a jsme drezúrní stáj. Podmínky proto byly vhodnější. Drezura byla vždy mou srdeční záležitostí je sice obtížnější, ale to co mě na ní vždy a znovu okouzlí je ladnost a elegance pohybu.

Máš radši koně, které mají nějakou vlastnost nebo mezi nimi neděláš velké rozdíly?

Někteří koně jsou živější, jiní flegmatici a poníci jsou zas vzteklouši. Každý kůň je nějaký, stejně jako člověk. A jako mám ráda lidi s vlastní osobností, tak i u koní tíhnu k takovým jedincům. Z pracovního hlediska je to nespornou výhodou, je jednoduší porozumět koni, který se nějak projevuje, než tomu co stojí a já nevím ,co si myslí.

Mimo jiné máš na starosti na vašem statku i pony školku, můžeš ji v krátkosti představit?

K tomu to projektu mě inspirovala máma,vždy se mi líbilo jak pracuje a motivuje lidi, jak je vede a učí. Mě práce s lidmi bavila ,co si pamatuju a stále to tak je. Zpočátku jsem pracovala s poníky na kterých jsem sama kdysi jezdila.První svěřenky byly holčičky ,které jízdárnu už navštěvovaly. Pro práci s dětmi jsem se strašně nadchla a moc mě těší. Děti s kterými pracuji se pohybují ve věkovém horizontu od 3 let a ty začínají na lonži,učí se cítit pohyby koně. Výcvik je cílen, aby byli děti schopné složit zkoušku základního výcviku a mohly získat licenci a začít závodit. Samozřejmě že ne všichni tohle chtějí, pro některé je to jen hobby, pak jsou tréninky více individuální. Aktuálně mám 2 holčičky, hkteré složily licenci,celkově jejich počet je vyšší ale, tyto dvě závodí. Jedna z nich se v loňském roce kvalifikovala na mistrovství a byla čtvrtá. Tento rok se ho účastní dvě. Úspěch již pozvolna přichází a to mě samozřejmě baví a především právě motivace dětí. Zároveň se snažím, aby věděli, že zvířata jsou naši parťáci a ne stroje.

Máš nějaký sen, kam by jsi to chtěla dotáhnout, ať už jako cvičitelka nebo závodnice?

Mě se jeden sen plní a to je Mistrovství Evropy, protože jsem první z republiky, a ještě s tímhle koněm. Co se týče Pony školky, je mým snem vybudovat kvalitní a příjemné zázemí pro děti. Ráda bych pracovala na různých projektech se zaměřením na podporu dětí. Samozřejmě bych chtěla toho dosáhnou, co možná nejvíc se dá, ale nějaké větší cíle jako olympiády(smích), ale  jsem realista. Zcela určitě bych ráda v budoucnu přivítala ještě několik úspěchů, ale uvidíme co přinese zítřek.

 

3 komentáře

  • Michaela Löfflerová napsal:

    Děkujeme.
    Co se týká „hrubek“, pokud máte na mysli nespisovné výrazy a podobné jevy, tak ty jsou v rozhovoru zanechané úmyslně. Dodávají mu více na autenticitě.V podobném duchu je vedena celá série rozhovorů. Je to takto pochopitelné?

    • adelain-dorothea napsal:

      O nespisovné výrazy ani tak nejde… Obsah dobrý, ale to množství chyb mě odrazuje přečíst si nějaký další článek. Autor by si to po sobě mohl nejdřív přečíst, než článek zveřejní.

  • Julie Šverčičová napsal:

    Myslím, že jde spíš o nekorekturovaný text. Nespisovné výrazy mi připadají pro rozhovor v pohodě, špatné pro autora článku jsou ale věty typu: „holčičky ,které jízdárnu už navštěvovali.“ Tam měla korekce proběhnout.

Leave a Reply